Úvod

V prvé řadě se omlouvám všem ateistům, agnostikům i těm, co věří v "něco nad námi, ale nevěří v církev". Tato kniha neslouží jako levná agitace katolické církve, třebaže jsem sám katolického vyznání. Příběh se odehrává převážně v církevním prostředí a hlavními hrdiny je farář a poustevník, takže co jiného lze od této knihy očekávat?

*               *                *

Městečko Zborov leží někde na pomezí Čech a Moravy u jednoho nejmenovaného krajského města a tvoří je vlastně jen hlavní třída a tři přilehlé čtvrtě.
Má jedno velké náměstí, kterému vévodí kostel svatého Michala. K němu přiléhá klášterní komplex bratří kazatelů, řádu svatého Dominika. Rozlehlá klášterní zahrada se pak táhne dozadu a mění se pozvolna v les. Na opačné jižní straně vede z náměstí silnice směrem k nádraží a pokračuje dál pod dálnicí až k Poustevně, nevelkému kopci, který vévodí menšímu údolí. Na jeho vrcholu stojí kostel svatého Dominika, i když dle obyvatel městečka se nejedná o svatého Dominika, potulného kazatele z Kastilie, ale o jejich Dominika poustevníka, kterého Řím doposud nechce kanonizovat. Žádný Zborovák nedá na toho svého Dominika dopustit, podle pověsti prý zachránil město před vpádem tatarského vojska. Ale neexistují žádné historické důkazy o jeho existenci, proto Řím k jeho beatifikaci mlčí.
A právě v tomto malebném kraji se odvíjí náš příběh, který nám může znít kvůli jistým známkám nadpřirozena neuvěřitelně, ale jiní nad tím mávnou rukou a řeknou:
"Je to jen vyprávění pomateného starce, vůbec nevíme, co na tom vidíte tak úchvatného!"
No, úsudek ponechávám na vás, vážení čtenáři, která z těch dvou verzí se vám bude jevit věrohodněji. Já už jsem si svůj učinil a podám vám to tak, jak mi to vyprávěl Antonín Poustevníček, místní fi gurka, kterého všichni Zborováci znají a jen pokyvují:
"Ach, to je ten."